Když se řekne Olšava, znalci zeměpisu se vybaví řeka protékající Uherským Brodem a vlévající se do Moravy. Milovníkům folklóru v podvědomí zapálí: Olšava = soubor lidových písní a tanců z už zmíněného města. Součástí souboru je cimbálová muzika a také někdy více, někdy méně početná taneční složka

Počátky souboru sahají zhruba 50 let zpět, kdy se v roce 1951 znovu obnovil Slovácký krúžek a dostal jméno podle řeky Olšava. Za tu dobu se v souboru vystřídalo několik set tanečníků, muzikantů a zpěváků. Řada z nich věnovala souboru nejlepší léta svého života a zůstala Olšavě a folklóru vůbec věrná celý život. Pročítáme-li početný seznam členů bývalých i stávajících, zjistíme, že láska k lidovému umění se v některých rodinách předávala jako štafeta z rodičů na děti.

Původní program Olšavy vycházel ze sběratelské činnosti členů souboru, ať už to byly písně nebo tance. Na základě těchto zápisů pak vznikala další hudební i taneční čísla včetně programu prezentovaného současným souborem. Stále klademe důraz na regionální charakter programu, na interpretaci textů v nářečích, stejně jako na harmonizaci a nástrojové obsazení muziky. Snažíme se, aby míra stylizace, bez které se při skladbě komponovaných pořadů dnes už žádný soubor neobejde, nebyla na úkor věrohodnosti a snahy o folklórní čistotu včetně krojového vybavení.

Za dobu svého působení má Olšava na svém kontě nesčetné množství vystoupení v naší republice i v zahraničí. Aktivity souboru je nutné také doplnit o rozhlasová a televizní vystoupení gramofonové a magnetofonové nahrávky muziky, sólistů a sborů.

Pravidelně pořádáme v místním Domě kultury tzv. Slovácké večery ve spolupráci s dalšími soubory z okolí i větší vzdálenosti. Účastníme se pravidelně strážnického festivalu i některých dalších festivalů v Čechách a na Slovensku. Kromě slovenského „zahraničí“ navštívila Olšava většinu zemí Evropy. K nejexotičtějším zemím, kde se Olšava prezentovala, patří bezesporu asijské státy Singapore a Japonsko.

Na sklonku roku 2001 jsme oslavili 50. výročí svého vzniku.

Je potěšující zjištění, že i dnes, v době spěchu, maximálního vytížení a technických vymožeností, stále trvá láska k lidovým tradicím a že stále existují lidé ochotní věnovat svůj volný čas zachování odkazu svých předků.

Mgr. Lenka Švehlíková